Již před deseti lety jsem měl nápad, že budu fotografovat Měsíc více plánovaně. Moje první rozhodnutí padlo na oblast Mare Imbrium a jeho okolí, chtěl jsem totiž fotografovat celou pánev, pohoří a dómy, které ho obklopují. Nikdy jsem se k tomu ovšem úplně neodhodlal a fotil vždy to, co se mi v daný moment líbilo...

Měsíc zůstal dodnes mým cílem číslo 1. Počátkem března 2021 jsem si tedy konečně naplánoval pozorovací program, který jsem nazval Lunar Domes Project. Rozdělil jsem si ho na několik fází:

1. fáze - založení internetových stránek, hledání informací v dostupných atlasech a knihách.

2. fáze - prohledání vlastních dat již nafocených dómů a vulkanismů s novým zpracováním.

3. fáze - jasný cíl, fotografování vytipovaných oblastí v nejlepším možném Colongitudu a rozlišení. Cílem bude mít ke každé oblasti tři fotografie v různých momentech osvětlení. Hledání dalších možností pozorování. Doplňování sebraných informací.

4. fáze - uzavření projektu, zhodnocení nashromážděných dat, zdokonalování stránek.

Každé pozorování, které teď budu plánovat, bude podřízeno prioritně fotografování těchto cílů.

Kromě lepšího rozlišení je nutné najít správné Colongitudo, při kterém půjdou dané dómy a oblasti dobře rozeznat od ostatních útvarů. Velmi často jsou dómy a vulkanické útvary nízké a splývají s okolním prostředím, rozlišený jen odtokovým, nebo i delším lávovým kanálem.

Jak používat tyto stránky?

Na úvodní stránce je mapa rozdělená do 8 kvadrantů. Přes tuto obrázkovou mapu se dostanete do popisu oblastí v každé Vámi zvolené části Měsíce. Na úvodním řádku pak uvidíte soupis oblastí které se v daném kvadrantu nachází, dále pak identifikaci na mapě a v textu odkazy na fotografie. V levé části menu je potom seznam samotných dómů, chronologicky dle objevu. Tento odkaz je také doplněn mapou, tentokrát ovšem jen číselnou. V levé části menu je potom jednoduchý jmenný seznam, který je abecedně seřazený.

Co je to dóm, kaldera, nebo pyroklastická oblast?

Měsíční dóm je vlastně druh štítové sopky. Typicky je tedy tvořen vysoce viskózní lávou obohacenou oxidem křemičitým. Láva se v těchto sopkách vylévala z lokalizovaných průduchů a následně velmi pomalu ochlazovala. Dómy jsou široké, spíše zaoblené, víceméně kruhové útvary s mírným sklonem a stoupáním několik set metrů nad povrch Měsíce. Obvykle mají průměr 8 - 12 km, ale mohou mít průměr až 20 km. Některé z dómů mají na vrcholu malý kráter, jiné velkou kalderu.

Dalším výzkumem se ukázalo, že některé z dómů obsahují stejné materiály jako měsíční moře. Předpokládá se, že tyto dómy jsou vytvořeny z méně hluboké části magmatu, která je blíže k povrchu. To je důvod proč byl v procesu utváření přítomen nižší tlak, proto také láva tekla pomaleji.

V současné době nejsou jasně stanovena pravidla pojmenování měsíčních dómů, ale praxi a v odborné literatuře se pojmenovává dóm podle názvu nejbližšího kráteru a pak následuje číslo, které označuje pořadí objevu útvaru samotného. Na následujícím diagramu je základní rozdělění a klasifikace těchto útvarů.

Aktivní (efusivní) dómy

Dómy třídy A jsou malé a mělké a jsou tvořeny lávovými kameny s nízkou viskozitou s vysokým obsahem TiO 2 , které vybuchovaly při vysokých rychlostech po velmi krátkou dobu, proto mají i malé objemy.

Dómy třídy B se skládají z lávy se střední až vysokou viskozitou a středním obsahem TiO 2 , které vybuchovaly při nízké až střední rychlosti vytékání lávy. Pokud totiž proces výlevu pokračuje po dlouhou dobu, mohou se vyskytnout v profilu i strmé svahy a vysoké objemy materiálu (třída B 1 ), zatímco krátká období výlevů mají za následek mělčí profily a nižšího množství objemu dómu (třída B 2 ).

Dómy třídy C jsou vytvořeny z lávy s nízkým obsahem TiO 2 (třída C 1 ) nebo s vysokým obsahem TiO 2 (třída C2), které vytvářejí základny o velkém průměru, ale ne tolik strmém svažování. Tyto tvary jsou způsobeny nízkou viskozitou lávy a vysokou rychlostí výlevů lávy.

Dómy třídy E představují nejmenší vulkanické útvary vytvořené aktivními mechanismy (průměr <6 km). Analogicky k třídě B se dómy třídy E dělí na podtřídy E 1 a E 2 , což značí strmý sklon kraje dómu větší než 2 ° a mělké okolí základen.

Třída D velmi složité, mělké, ale také velké a objemné dómy např. Arago α a β, které byly s největší pravděpodobností vytvořeny během několika fází výlevů, zatímco třídy AE jsou spojeny s jednoduchými výlevy z jednoho místa.

Třída G dómy (spíše vzhledem připomínající hory), které mají vysoké svahy a okraje v úhlu 5 ° - 15 °, např. Gruithuisen.

Třída H je doplňková. Malé dómy menší než 5 km v průměru a patří do podtřídy H 1 . Nepravidelné tvary dómů podtřídy H 2 s více než 5 km průměru a svahy pod úhlem 5 ° naznačují na formování během několika výlevových cyklů. Kopule podtřídy H 3 mají průměry srovnatelné s kopulemi dómů třídy B 1 , ale jejich svahy jsou strmější než 5 ° a dosahují hodnot v úhlu až 9 °.

Pasivní (intrusivní) dómy

Měsíční dómy s velmi nízkými svahy se značně liší od typičtějších měsíčních aktivních dómů. Některé z těchto dómů jsou mimořádně velké a mnohé z nich jsou geologicky spojeny s poruchami povrchu, nebo zlomy, přičemž nemají vrcholový kráter ani kalderu. Spolehlivým diskriminačním kritériem je kruhovitost obrysu dómu: tyto dómy jsou protáhlé a s nízkými sklony (<0,9 °). Předpokládané pasivní dómy mají hodnoty kruhovitosti pod 0,8, zatímco kruhovitost je většinou vždy vyšší než 0,9 u aktivních dómů, které mají sklony od kráteru pod 0,9 ° a vykazují výlevné kanály.

Třída In1 jsou velké dómy s průměrem více než 25 km a svahy se sklonem 0,2 ° - 0,6 °. Mají lineární výběžky lávových proudů procházející vrcholem.

Třída In2 menší a mírně strmější dómy s průměrem 10 - 15 km a svahy se sklonem mezi 0,4 ° a 0,9 °.

Třídu In3 představují nízké dómy s průměrem 13 - 20 km a svahy se sklonem pod 0,3 °.

Pasivní dómy se vyznačují svahy s nízkým sklonem, jejich obrysy jsou často protáhlé, jejich okraje mají tendenci nenápadně splývat s okolím (není pravidlem), nemají vrcholové kráterky a často mají v okolí další malé nevulkanické kopce . Tyto dómy se také vyznačují vyšší mocností čedičové vrstvy a specifickými hodnotami hloubky vylévání magmatu.

Martin Trojan 2009 - 2021
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky